Relief

Keltové

Ať již bylo prapůvodní obyvatelstvo naší země jakékoliv, o vzniku civilizace na našem území můžeme hovořit až v souvislosti s příchodem Keltů. V době Laténské, to jest asi 400 let před Kristem, osídluje naše území keltský kmen Bójů. Ti se usazují i v okolí naší obce, zakládají osady a kněžiště a lze předpokládat, že založili také hradiště na blízké Kněží hoře. V řece Otavě, kterou pojmenovali Atava, to jest bohatá voda či řeka, rýžují zlato. Z říčních perlorodek získávají perly a v Kněží hoře těží grafit. V přímém okolí naší obce nalezl Archeolog Bedřich Dubský 9 mohyl. Bójové dosahují na svou dobu i na místo svého působení poměrně vysoké civilizační úrovně.

Když asi o pět století později přicházejí na naše území polodivoké germánské kmeny Markomanů a Kvádů, kupodivu nevyhubí původní keltské obyvatelstvo, nýbrž se s ním relativně pokojně smísí. Jejich vůdce- Marobud, kterému se dostalo vychování v Římě, si byl vědom civilizační převahy Bojů a chtěl, aby jeho lid na ní participoval. Dokladem o tomto sloučení dvou národů je skutečnost, že se dodnes zachovala mnohá keltská jména místní i jména hor a řek. I přes tuto asimilaci však celé území bylo kulturně vrženo o několik století zpět a mnohá řemeslnická dovednost upadla v zapomenutí. Když v šestém století po Kristu přicházejí do jižních Čech Slované- Doudlebové, je sice část dosavadního obyvatelstva vytlačena na území dnešního Bavorska, ale zbytek se opět s novými příchozími mírumilovně sloučí.

Pohled na Knezi horu od Otavy Svědčí o tom opětovné zachování původních keltských, potažmo keltsko-germánských místních názvů, i když mnohdy v poslovanštělé podobě. Nikdo by kupříkladu v názvu obce Nemětice na Volyňce nehledal keltský Nemeton- božiště, svatyně, posvátný háj. V těsném sousedství obce se totiž nacházejí hned dvě keltská hradiště.
V našem okolí se nalézá mnoho kopců, zvaných Ostrý (nebo také Vostrý, Kůstrý). To jméno má také keltský původ a tyhle kopce hrály v praktikách keltské kněžské kasty Druidů významnou roli. I na bavorské straně je jeden takový. Nazývá se Osser. Dlouho se jazykovědci domnívali, že to jméno je původu slovanského, protože leží na území, které císařovna Marie Terezie proválčila s Bavory, ale dnes je prokázáno, že jeho jméno má keltský původ. Tak, jako i jména mnohých řek. Třeba řeka Lužnice je pojmenovaná po bohu Lugovi. Kdo by to řekl. Každý by hádal, že své jméno nese po loukách, kterými se vine. Vlastně je tomu i tak, jenomže ony ty louky nesou jméno také po tom Lugovi. A nejenom louky, také celé velké území- Lužice v Německu, je země Lugova.

Řeka Vltava zněla keltsky snad Fuldaha a Markomany byla později překřtěná na Wilth Ahwa (Wild Aqua- Divoká voda). Otava nese své jméno po Atawě, vodě nesoucí zlato. Řeka Jizera (keltsky Ys Ura- rychlá řeka) má v Evropě své sestřičky- v Bavorsku Isar a Isére v jižní Francii.

A tak je tomu i s mnohými jmény místními, nad jejichž původem, si dnes badatelé lidové slovesnosti, marně lámou hlavu.

zpátky